Dne 30. září 2014 navštívili žáci 2. a 3. ročníků Národní památník Terezín. Akci pořádal předmětový tým dějepisu a občanské nauky pod vedením vyučující Hany Rajnohové. Na finanční podpoře akce se významně podílela Terezínská iniciativa, která přispěla nemalou částkou na proplacení dopravy a zajistila vzdělávací seminář.

Terezín dříve sloužil jako vojenská pevnost, ale během Protektorátu  zde bylo židovské ghetto a Malá pevnost sloužila jako věznice. V průběhu vzdělávacího semináře žáci besedovali v Muzeu ghetta o problematice diskriminace Židů, funkci ghetta, dozvěděli se mnoho zajímavých informací o zdejším životě. Poté následovala prohlídka Velké pevnosti nejpůsobivějšími místy (s  průvodcem). Při ní se žáci seznámili s běžným chodem tábora a se životem Židů v něm. Zajímavostí jistě bylo, že mezi obyvatele ghetta patřily i takové osobnosti jako Arnošt Lustig, Pavel Haas (bratr známého herce Huga Haase) nebo Karel Poláček.

Druhá část exkurze byla zaměřena na Malou pevnost, která sloužila jako věznice gestapa pro politické vězně. Vstupní brána s nápisem „ Arbeit macht frei ! “ nenechala nikoho na pochybách!  Nelidské podmínky a kruté zacházení s lidmi jistě otřásly všemi účastněnými. Od roku 1940 do května 1945 prošlo Malou pevností 32 000 vězňů. Byl zde vězněn pachatel atentátu na Františka Ferdinanda ď Este student Gavrilo Princip. Mezi nejslavnější osobnosti, které prošly Malou pevností, patřila i Milada Horáková, vězněná nacisty a poté v 50. letech popravena komunisty.
Terezínským ghettem prošlo na 155 000 židovských mužů, žen a dětí 35 národností, na 35 000 z nich zde zemřelo v důsledku stresu, hladu, nemocí a nelidského zacházení. Velká část ostatních – více než 60 000 osob byla poslána do vyhlazovacích táborů na Východě. Jen 3 097 lidí se dožilo osvobození.

Vzdělávací seminář v Terezíně navázal na celou řadu vzdělávacích programů o tematice holocaustu, které je na naší škole věnována mimořádná pozornost.

Ve čtvrtek 30. 10. 2014 jsme se vydali na odbornou exkurzi do Osvětimi. Ačkoliv cesta byla zdlouhavá, na místo jsme v pořádku dorazili okolo druhé hodiny. Naši prohlídku jsme zahájili nejstarší částí, v Auschwitz. Při vstupu na nás zapůsobila atmosféra celého areálu, obehnaného ostnatým drátem. ARBEIT MACHT FREI – lež, která „zdobila“ bránu koncentračního tábora, byla jen začátkem všech hrůz, se kterými jsme byli seznámeni. Celé místo se skládalo z bývalých vojenských kasáren, na jejichž rozvoji se podíleli vězni, kteří v nich poté trávili dlouhé noci.

Celkový dojem z prohlídky bloků byl zvláštní. Co na nás zapůsobilo nejvíce, byly věci obětí – kufry, vlasy, boty, brýle, hygienické potřeby, protézy. To vše je jen zlomkem toho, co jsme mohli vidět.
Blok 11 – místo velkého utrpení. Vězni zde byli mučeni a trýznění hladem za svoje vyznání, přesvědčení, orientaci, etnikum, ale i třeba za svůj rodokmen. Uctili jsme památku zemřelých u zdi smrti, kde jsme zapálili svíčku a drželi minutu ticha. Tento okamžik byl pro mnoho z nás dechberoucí.

Přesunuli jsme se k doposud jediné zachovalé plynové komoře, ve které jsme viděli škrábance, otvory pro vhazování Cyklonu B a pece pro spalování těl.
Tímto skončila prohlídka první části a přesunuli jsme se do druhé části – Birkenau. Do Birkenau jsme dorazili za tmy. Proto jsme nemohli vidět vše. Vstupní brána však byla nepřehlédnutelná. Koleje, po kterých přijížděly transporty z celé Evropy, rozdělovaly tábor na dvě části. Další kroky nás vedly k bývalým koňským stájím, kde byli vězni drženi za hrozných podmínek.
Jedním z posledních zážitků byl vagón, kterým jsme si mohli přiblížit situaci a podmínky transportovaných lidí. V ten den, na výročí posledního transportu z Terezína do Osvětimi, jsme měli možnost vidět izraelské židy uctívající památku zpěvem a pochodem přes koncentrační tábor.

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, především škole a paní průvodkyni Mgr. Kateřině Rudnické, za přiblížení tehdejší situace.  „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat.“ – George Santayana. Tento citát znamená pro každého z nás hodně. Připomíná nám totiž činy z minulých let.  
Z let, která nejsou tak dávná, ale přece krutá.  

Studentky a studenti třídy 3.A ZA

Že mají naše studentky a studenti vyvinutý vztah k lidem a sociální cítění, prokazují svou účastí na různých akcích charitativního rázu. Svými finančními příspěvky se zapojili do akce Adopce na dálku, při níž adoptovali thajského hocha. Tímto ho podporují při studiu, z vybraných peněz jsou chlapci hrazeny náklady na knihy, sešity, školní brašnu, školné a dopravu do školy. Akci zorganizovala PharmDr. Anthoula Šipekiová.

Další aktivitou jsou Víčka pro Anetku. Jde o akci podporující dívenku trpící syndromem krátkého střeva. Prostředky za sesbíraná víčka Anetce umožní léčbu v lázních.

V našem městě se na seniory nezapomíná. Letošní akce byla zahájeny 16.9.2014.

Střední zdravotnická škola, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové školy Pöttingeum Olomouc spolupracovala s Magistrátem města Olomouce v rámci oslav Mezinárodního dne seniorů 2014.

Dne 18.6.2014 proběhla Veselice pro seniory, posezení s hudbou a tancem, kde SZŠ a VOŠ Pöttingeum zajišťovala zdravotnický dohled.
Seniorům byly dne 30.9.2014 zpřístupněny školní prostory budovy Pöttingea, která dýchá historií. Této možnosti využila asi stovka seniorů. Prohlídku doplnila zajímavým výkladem učitelka Mgr. Hana

Dostálová. Role průvodců se ujali učitelé i žáci. Zdislav Doleček, vedoucí Oddělení sociálních služeb Magistrátu města Olomouce ocenil aktivní přístup, pořádání besed a v neposlední řadě poskytnutí cen do soutěže.

Družstvo ZŠ sv. Voršily v Olomouci zvítězilo v branném závodě „O putovní pohár primátora SMOl“, který uspořádali strážníci MP Olomouc 15. 10. 2014 v okolí ZOO Olomouc na Sv. Kopečku. Na druhém místě se umístilo družstvo ZŠ Řezníčkova Olomouc a na třetím místě družstvo ZŠ logopedická Olomouc.

Na trasu dlouhou přibližně 4 km vyběhla pětičlenná družstva z 15 základních škol z Olomouce a blízkého okolí. Na čtrnácti stanovištích žáci plnili úkoly z přírodovědy, topografie, zdravovědy a tábornictví. Určovali uzly, obojživelníky a siluety stromů. Poznávali byliny, houby, stopy a kůže zvířat. Podle měřítka mapy zjistili vzdálenost mezi dvěma kopci, díky znalosti topografických značek by našli studnu, pomocí Morseovy abecedy by se dorozuměli a z tónu sirény by odhadli možné nebezpečí. Další čtyři stanoviště prověřily jejich zdatnost, obratnost a střelecké umění. Házeli granátem na cíl a šipky do terče, stříleli ze vzduchovky a zdolávali lanové překážky. Závod byl celkově koncipován tak, aby u družstev prověřil fyzickou připravenost, kolektivní zodpovědnost, zručnost, důvtip a orientaci v terénu.

Lanové aktivity opět zajistili členové neziskové organizace ZČ HB Salamandr (základní článek Hnutí Brontosaurus).

Pro případ zranění či zdravotních obtíží byli připraveni studenti Střední zdravotnické školy Olomouc pod odborným pedagogickým dohledem Mgr. Pospíšilové, kteří na svém stánku učili žáky zásadám první pomoci. Účinnost laické resuscitace vyhodnocoval počítačový program.

Naše velké poděkování patří vedení ZOO Olomouc, které opět poskytlo pro závod tak velmi důležité technické zázemí.

2014/2015 - POMOZ BLIŽNÍMU SVÉMU